Něco málo z historie hasičského sboru

Stručný výpis z kroniky SDH Jílovice

Hlavní podnět k založení hasičského sboru dali učitelé Antonín Blažek, Josef Štětka a starosta obce Tomáš Kojan. V dubnu 1894 svolali předběžnou schůzi, na které bylo projednáno, aby stanovy pro sbor vyhotoveny a prostřednictvím okresního politického úřadu veleslavnému c.k. místodržitelství ku schválení zaslány byly. Obec dala souhlas a zaručila se za sbor. V květnu 1894 přišlo povolení od c. k. místodržitelství. Sboru již nebránilo nic v činnosti a tak se v květnu konala 1. valná hromada. Velitelem byl zvolen Antonín Blažek.

Obec vlastnila starší stříkačku, darovanou bankou Slavie, která byla značně poruchová, proto bylo usneseno zakoupit novou u firmy Stejskal za 830 zlatých a příslušenství za 300 zlatých. Firma stroj dodala 14. 7. 1895.

V letech 1898 – 1899 dochází po přestěhování velitele do Lipnice, ke stagnaci sboru.

Roku 1900 dochází k zásadnímu obratu, když byl velitelem zvolen řídící učitel Josef Štětka. V následujících letech byl sbor jediným nositelem kulturního života v obci. Pravidelná a častá byla školení jak v Třeboni, tak i v Plzni. Starostou župy byl zvolen učitel Josef štětka a v roce 1903 se konal v Jílovicích župní sjezd.

V roce 1914 odstoupil po patnácti letech velitel Josef Štětka. Samotný tento rok znamenal začátek velmi těžkého období jak pro sbor, tak i pro život všech lidí. Vypukla I. světová válka. V této válce padlo 27 jílovických občanů. Teprve po skončení války se přihlásilo do sboru hodně mladých lidí a sbor začíná aktivně procovat.

V roce 1923 se zúčastnili 3 členové třídenního sjezdu hasičstva v Praze.

V roce 1924 se koná po dvaceti letech župní sjezd v Jílovicích. V tomto roce je slavnostně odhalen pomník padlých vojínů v I. světové válce. 30. června umírá zakladatel a první velitel Josef Blažek.

30. června 1932 umírá Josef Štefka. ( Při významné události – svěcení hasičského praporu mu zástupci obce položily na hrob kytici květů)

V letech 1935 – 1939 je patrné, že politická situace začíná zostřovat a celková atmosféra se projevuje i na činnost sboru, ta pozvolna upadá. Poslední ples hasičského sboru se konal v roce 1939 v hostinci u Kahouna.

Ztráta samostatnosti státu, poznamenala činnost sboru, museli se odstranit všechny znaky České republiky z výstroje a výzbroje, každá schůze musela být povolena.

Práce sboru ožívá až v roce 1950, kdy byl přislíben nákup nové motorové stříkačky, byla uspořádána sbírka, která vynesla 21.000,- korun. Stříkačka byla slavnostně předána 3. září. 12. října kupuje sbor nákladní auto Štajer.

V roce 1951 byl přejmenován sbor na Místní hasičskou jednotku a byla rekonstruovaná požární zbrojnice.

V roce 1954 byl zatčen a uvězněn velitel František Fiala a až do roku 1966 byla práce sboru slabá. Bylo odebráno požární vozidlo Štajer a místo něj dostal sbor vozidlo Tatra 805. Situace se stabilizuje, velitelem se stává lesník Josef Tomášek. Práce sboru ožívá a hasiči se stávají nejdůležitější složkou v obci. Podílí se na všech akcích, zapojují se do každé práce v obci.

V roce 1970 byla veškerá činnost podřízena výstavbě požární zbrojnice a organizace přejmenována na Svaz požární ochrany.

V roce 1971 byla dodána nová stříkačka PPS 12 a odebrána stará.

Další léta, byla léta úspěšná, jak v kulturní činnosti – obnova nezapomenutelného staročeského masopustu, tak i v brigádnické činnosti – stavba autobusové čekárny, prodejny potravin a pomoc pro výstavbě hasičského učiliště v Borovanech. Nezapomínalo se ani na hasičský sport a účast v soutěžích. V této době u nás vyrůstalo i několik družstev mladých požárníků.

V roce 1989 byl zapsán do galerie zasloužilých hasičů – strojník, velitel, starosta pan František